TULA KNIHA - MIMINKA V ROVNOVÁZE

Popis produktu

Proč kniha Miminka v rovnováze?
Kniha se detailně věnuje nošení dětí v souvislosti s jejich psychomotorickým vývojem podle poznatků fyzioterapie – a právě propojením s tímto medicínským oborem je průkopnická, protože pozitivní účinky nošení dětí v šátcích a nosítkách nejsou dosud v dostatečné míře součástí výuky lékařství. Precizně propracovaná kniha Miminka v rovnováze založená na dlouhodobé osobní zkušenosti autorek tak oslovuje vedle rodičů i odborníky, kterým může posloužit jako učebnice.

https://nosenivsatku.cz/kniha/

O čem dále je kniha?
Kniha sleduje pohybový vývoj dítěte od prenatálního období přes jednotlivé milníky až do 14 měsíce života. Rozlišuje kvalitu a kvantitu pohybu. Hlavní pozornost je zaměřena na pohyb a dotek jako centrální moment dětského vývoje. V každém období se také věnuje dítěti jako nošenci, popisuje, jak nošení podporuje vývoj a jak se způsoby nošení proměňují s růstem dítěte.
Překlad knihy Babys im Gleichgewicht vydáváme pod vlastním nákladem. Proč? Jednáme přímo s autorkami knížky a s jejich německým vydavatelstvím Elsevier máme již předjednanou smlouvu. Nemusíme dělat kompromisy. Knížku přeložila profesionální překladatelka, která své děti nosí a problematiku zná. Překladatelka bude spolupracovala s profesionální redaktorkou, která umí německy a své děti také nosila. Proč je pro skvělý výsledek byla potřeba i práce redaktorky? Redaktorka čte překlad knihy současně s originálem, hlídá, aby překlad působil jako originál, kontroluje, zda odpovídá styl, zda se v textu nevyskytují nelogičnosti a nesrovnalosti. Zkrátka – víc očí víc vidí. Dílo nakonec zkontroluje korektorka – ta už se nebude dívat na originál, bude opravovat případné pravopisné chyby, překlepy a stylistické drobnosti. Chceme Vám nabídnout nejen kvalitní obsah, nýbrž také krásný jazyk a profesionálně zpracovanou knihu.

Ukázka z knihy
“Savci se dělí do tří velkých skupin: běhavci, hnízdoši a nošenci.
Hříbátka jsou krátce po porodu schopná stát na vlastních nohách a následovat matku. Koťata a štěňata oproti tomu leží nahá a slepá v hnízdě a jsou zcela bezbranná. Opičky působí po porodu také bezbranně, mají však otevřené oči a matky je zcela samozřejmě mají celou dobu u sebe, nosí je na svém těle.
Hnízdoši jsou nastaveni na to, že několik hodin leží sami v hnízdě. Protože nevidí ani neslyší, nevnímají žádný ruch zvenku. Vysoký obsah tuku v matčině mléce je zasytí na několik hodin.
Kdyby naše děti byly hnízdoši, nemuseli bychom řešit sladění práce s péčí o novorozence. Bylo by možné bez problémů odejít od dítěte na čtyři až šest hodin. Hlídání by nebylo potřeba. Dělají to tak všechny matky hnízdošů.
Vlčice nebo lovící divoké kočky odchází na šestihodinový lov a své potomky mohou nechat samotné. Žádný člověk se zdravými rodičovskými instinkty by nenechal své dítě ležet tak dlouho samotné v postýlce. Moc dobře totiž víme, že naše děti nemohou několik hodin v klidu spát či v postýlce pasivně čekat na rodiče. Krátce po porodu začnou plakat a utěší je pouze citelná přítomnost jiné osoby, ideálně dobře známé matky.
Instinkt přežití běhavcům velí následovat matku. Hnízdošům velí zůstat v klidu ležet v hnízdě. Kdyby mláďata nebyla zcela klidná, mohla by je vycítit jiná šelma. Instinkt přežití našim dětem velí plakat, když se cítí osamocené a opuštěné. Nemá to nic společného s rozmazleností. Je to tisíce let starý, vrozený instinkt.”