Už od prvních dnů života je zásadní sledovat, co naše děti konzumují. Vše, co se dostane do jejich těla, ovlivňuje jejich imunitní systém a celkové ..
Už od prvních dnů života je zásadní sledovat, co naše děti konzumují. Vše, co se dostane do jejich těla, ovlivňuje jejich imunitní systém a celkové zdraví. Vyvážený jídelníček je proto nezbytný, měl by být různorodý a bohatý na živiny, vitamíny a minerály. Jaké potraviny jsou pro děti vhodné, jaké by měly být vyloučeny a jak správně zavádět nové potraviny, aby dětský organismus snadno vstřebal? Jaká je optimální váha dítěte vzhledem k jeho výšce a věku? Všechny tyto otázky a více najdete v našem detailním průvodci výživou dětí.
Pokud je to možné, mateřské mléko je pro děti do 6 měsíců nejlepší volbou pro výživu. Tato přirozená tekutina obsahuje přesně ty složky, které miminko potřebuje, a její složení se během měsíce mění podle potřeb rostoucího dítěte. Plně kojené děti v tomto období nepotřebují žádné jiné potraviny, kromě vitamínů D a K.
V prvních dnech po porodu se vytváří kolostrum, které poskytuje novorozenci všechny potřebné látky a protilátky. Klasické mateřské mléko je rovněž velmi výživné, obsahuje proteiny, tuky, laktózu, vitamíny, železo a minerály. Děti z něj získávají také prebiotika, která chrání před mikroby, a tuky podporující zdravý růst a vývoj. Je to skutečný koktejl zdraví, který přispívá k celkovému zdraví dítěte.
V případě, že plné kojení není možné kvůli zdravotním problémům nebo nedostatku mléka, je nutné přejít na umělou výživu pro kojence. Výběr kojeneckého mléka závisí na věku dítěte. Do 4. měsíce mohou děti konzumovat pouze mléko, protože předčasné zavádění příkrmů může způsobit zažívací problémy. Od 4. měsíce je možné začít přidávat dětské příkrmy a postupně zavádět rozmixovaná jídla. Až kolem 7. měsíce je možné zařazovat i pevnou stravu, jako je zelenina, ovoce a další potraviny vhodné pro malé děti.
Mnoho rodičů se obává, zda jejich dítě nabírá na váze správně. Váha miminka je pečlivě sledována během každé návštěvy u pediatra, kde se používají percentilové grafy k hodnocení růstu. Například jednoleté miminko by mělo vážit přibližně 7-12 kg a měřit 71-81 cm. Tabulka níže poskytuje orientační hodnoty váhy a výšky dítěte podle měsíců.
Podle pediatrů by růst a přibírání miminka mělo odpovídat následujícímu:
Doba od porodu | Váha miminka | Výška miminka |
1. měsíc | 3 – 5,5 kg | 50,5 – 58 cm |
2. měsíc | 3,5 – 6,5 kg | 54 – 61,5 cm |
3. měsíc | 4 – 7,5 kg | 57 – 65,5 cm |
4. měsíc | 4,5 – 8,5 kg | 59,5 – 68 cm |
5. měsíc | 5,1 – 9,1 kg | 61,5 – 70,5 cm |
6. měsíc | 5,6 – 9,7 kg | 63 – 72,5 cm |
7. měsíc | 6 – 10,2 kg | 65 – 74 cm |
8. měsíc | 6,4 – 10,7 kg | 66 – 75,5 cm |
9. měsíc | 6,7 – 11,1 kg | 67,5 – 77 cm |
10. měsíc | 7 – 11,5 kg | 68,5 – 78 cm |
11. měsíc | 7,3 – 11,9 kg | 70 – 79,5 cm |
12. měsíc | 7,6 – 12,2 kg | 71 – 81 cm |
Pokud se váha dítěte výrazně liší od uvedených hodnot, může to být způsobeno nemocí, zaváděním pevné stravy nebo rychlým růstem. Vždy je nejlepší konzultovat jakékoliv obavy s pediatrem.
Zavádění příkrmů může být náročné, zejména pokud nevíte, jaké potraviny jsou pro roční dítě vhodné. Strava by měla být snadno stravitelná a nenáročná na žvýkání, protože dítě ještě není schopno důkladně rozžvýkat tuhá jídla. Jídelníček by měl být bohatý na živiny, vitamíny a minerály a měl by zahrnovat jednoduchá a nesmažená jídla s minimálním množstvím soli.
Sladkosti by měly být v jídelníčku minimalizovány a místo nich by měly být preferovány přírodní cukry z ovoce. Tím se zabrání rozvoji chuti na sladké a zajistí se zdravější stravovací návyky.
Existují určité potraviny, které by měly být do jídelníčku dětí zaváděny opatrně nebo zcela vyloučeny. Tyto potraviny mohou být těžko stravitelné nebo mohou vyvolat alergické reakce.
Co by nemělo být na jídelníčku ročního dítěte a dětí do 3 let? Patří sem kozí a sójové mléko, vnitřnosti, tučné maso, perlivé a slazené nápoje, celozrnné pečivo a některé druhy hub. Citrusy jako ananas, mango nebo kiwi mohou způsobit alergii a měly by být zaváděny s velkou opatrností.
Je důležité vyzkoušet nové potraviny v malých množstvích a sledovat případné alergické reakce. Tím se zajistí, že dítě bezpečně přijme nové chutě a textury bez negativních účinků.
Nové potraviny by měly být do jídelníčku zaváděny postupně, s odstupem 2-3 dnů mezi jednotlivými novinkami. Tento postup umožňuje snadno identifikovat případné alergické reakce a zajistit, že dítě je na nové potraviny připraveno.
Lepek by měl být do stravy dítěte zaváděn mezi 4. a 7. měsícem věku, postupně a v malých dávkách. Nepřehánějte to a začněte s malými množstvími, aby se snížilo riziko alergie.
Kukuřičné křupky jsou vhodné přibližně od 8. měsíce. Je důležité dbát na to, aby dítě malé kousky nevdechlo, a vybírat křupky bez soli a oleje.
Kravské mléko by nemělo být podáváno dětem do jednoho roku. První zkušenosti s kravským mlékem by měly začít kolem dvou let, a to postupně a v malých dávkách, protože má odlišné složení než mateřské mléko.
Jogurt je vhodný do jídelníčku dětí od 6. měsíce. Doporučuje se čistý, bílý jogurt s živou kulturou a vyhnout se jogurtům s nízkým obsahem tuku, smetanovým nebo doslazovaným variantám.
Vajíčka lze zavádět do stravy dítěte kolem 5.-7. měsíce, začít pouze žloutkem. Bílek by měl být podáván až kolem jednoho roku, a to postupně, aby se snížilo riziko alergií.
Maso je důležitým zdrojem železa a bílkovin. Po roce věku je vhodné začít s libovým drůbežím, hovězím, králičím, jehněčím a rybím masem, připravovaným v páře, aby si zachovalo většinu živin a vitamínů.
Při vaření v páře můžete využít parní hrnec s více patry, který umožňuje přípravu různých potravin současně. Tím zajistíte, že jídlo zůstane chutné a výživné pro vaše dítě.
Dětský jídelníček by měl být rovnoměrně rozložen během dne. Největší množství živin by mělo být na snídani a oběd. Snídaně by měla tvořit přibližně 25 % denního příjmu, oběd kolem 30 %, dopolední a odpolední svačina 15 % a večeře 15–20 %.
Snídaně: Rýžová kaše s banánem nebo chleba s máslem a mléko
Dopolední svačina: Jogurt nebo ovocná kapsička
Oběd: Těstoviny s kuřecím masem nebo ryba s bramborovou kaší
Odpolední svačina: Pudink nebo dětské sušenky
Večeře: Palačinka s ovocným příkrmem nebo brambory se špenátem
Snídaně: Ovesná kaše s jablkem nebo rohlík s máslem a džemem
Svačina: Ovocné pyré a sušenky nebo jogurt s cereáliemi
Oběd: Těstoviny s brokolicí a sýrem nebo vepřové maso s mrkví a bramborem
Svačina: Ovocný salát nebo banánový koktejl
Večeře: Nudle se špenátem nebo zeleninová polévka
Stravování dětí může vyvolat mnoho otázek. Nejlepší pomocí je váš instinkt a rady dětského lékaře. Pestrý jídelníček s postupným zaváděním nových potravin zajistí, že vaše dítě dostane všechny potřebné živiny a jeho trávení bude šetrné.