Pestrý a vyvážený jídelníček je nezbytný pro správný růst i vývoj malých dětí. Než si však ratolesti osvojí běžné stravovací návyky, musejí projít ..
Pestrý a vyvážený jídelníček je nezbytný pro správný růst i vývoj malých dětí. Než si však ratolesti osvojí běžné stravovací návyky, musejí projít složitým obdobím přechodu. Nové chutě a rozmanité druhy potravin představují pro nezralý trávicí systém velkou výzvu, a ne pokaždé ji dětské tělo zvládne bez potíží. Důsledkem mohou být různé zažívací komplikace, například zácpa při zavádění příkrmů či zvracení. Mezi významné potíže u nejmenších patří také různé potravinové alergie, nejčastěji na lepek nebo kravské mléko, které mohou vést až k naprostému odmítání příkrmů. V tomto článku se zaměříme na to, jak těmto obtížím předcházet a jak je zvládat.
V prvních měsících života dítěte představuje přechod z mateřského mléka na umělou výživu a postupné zařazení příkrmů pro jeho organismus velkou změnu. Některé děti se s touto etapou vyrovnávají hladce, jiné mohou trpět nejrůznějšími trávicími obtížemi. V dalších částech textu se podrobněji podíváme na nejčastější problémy a poradíme, jak s nimi efektivně bojovat.
Dokud se dítě živí výhradně mateřským mlékem, jeho trávicí obtíže bývají minimální nebo zcela chybí. Pokud je však kojení z jakéhokoli důvodu ukončeno a nastane přechod na umělou výživu, nemusí nezralý trávicí trakt tuto změnu vždy zvládnout. Typickým projevem bývá neobvyklá konzistence či barva stolice.
Děti na průmyslově vyráběných mléčných formulích mívají stolici obvykle žlutohnědou a kašovitou. Objevit by se měla ideálně každý den, přinejmenším však jednou za dva dny. Pokud s přechodem na umělou výživu dojde k zácpě, nebo se naopak objeví příliš řídká stolice, znamená to, že zvolený typ mléka dítěti pravděpodobně nevyhovuje.
Někdy stačí změnit značku či druh umělého mléka, protože každé dítě je individuální a stejný produkt, který vyhovuje jednomu kojenci, nemusí vyhovovat jinému. Může se objevit zácpa, průjem nebo jiné potíže. Pokud se ani po změně mléka nedostaví zlepšení či se dokonce obtíže stupňují, včetně častých kolik, je vhodné situaci konzultovat s pediatrem a postupovat podle jeho doporučení.
Zhruba od čtvrtého až šestého měsíce věku se do dětského jídelníčku zavádějí první příkrmy. Nejprve by měly být jednopotravinové, aby bylo zřejmé, jak dítě reaguje na konkrétní surovinu a zda se neprojeví potravinová alergie. Reakce se mohou lišit – u některých miminek dojde ke zvracení či průjmu prakticky okamžitě, jinde se problém projeví až po několika dnech (například vyrážkou nebo zácpou). Proto se obecně doporučuje podávat novou potravinu alespoň tři dny po sobě, aby bylo možné bezpečně posoudit, zda dětem nezpůsobuje obtíže.
Zácpa trápí řadu kojenců, ať už plně kojených, nebo krmených umělým mlékem. Kojené děti obvykle vylučují stolici méně často než děti na náhradní výživě. O zácpě hovoříme ve chvíli, kdy se kojený kojenec nevykaká alespoň jednou týdně a nekojený dvakrát týdně. Stolice je pak velmi tvrdá, obtížně se vylučuje a často ji doprovázejí bolesti bříška.
Nejčastější důvod zácpy spočívá v nevhodném složení jídelníčku s nedostatkem vlákniny nebo jiných prospěšných látek podporujících trávení. Někdy mohou zácpu způsobit vrozené anatomické odchylky či neurologické poruchy. V určitých situacích se jedná o projev alergie na bílkovinu kravského mléka.
Pokud dojde k zácpě ve chvíli, kdy dítě začíná přijímat příkrmy, je vhodné upravit stravu (například přidat vlákninu a více tekutin), ideálně podle doporučení pediatra. Pomoci mohou zeleninové polévky či ovocné šťávy (buď z čerstvého, nebo i kompotovaného ovoce, je-li miminko starší). Jestliže je na vině přechod na umělé mléko, lze vyzkoušet speciální variantu s prebiotickými oligosacharidy určenou pro citlivé zažívání. Pokud ani tato opatření nepřinesou úlevu, je třeba kontaktovat odborníka.
Akutní průjem u dětí do tří let obvykle způsobují kontaminované potraviny nebo voda, nedostatečná sterilizace nádobí nebo změna prostředí. Původ průjmu je bakteriální či virový a projevuje se opakovanou vodnatou stolicí se silným zápachem, často doprovázenou křečemi a případně i zvýšenou teplotou. Někdy takto organismus reaguje také na určité alergeny, například na lepek.
Pokud má průjem plně kojený kojenec, nepřerušujte kojení. Naopak jej můžete častěji nabízet, protože mateřské mléko zkracuje dobu trvání průjmu. Největším nebezpečím je v těchto případech dehydratace, proto je vhodné kontrolovat váhu miminka, množství pomočených plen a v případě zhoršení stavu neváhat s návštěvou lékaře.
U dětí na umělé výživě se při akutním průjmu doporučuje na 24 hodin vynechat mléko a nahradit ho rýžovým odvarem. Ten připravíte povařením asi 50 gramů rýže v litru kojenecké vody, rozmixováním a doplněním tekutiny opět na jeden litr. Pro doplnění tekutin je vhodné dítěti po menších dávkách podávat studený čaj mírně oslazený glukopurem. Následující den lze do odvaru přidat čtvrtinu běžné dávky mléka a podle reakce miminka poměr navyšovat. Zároveň, podobně jako u kojených dětí, pečlivě sledujte, zda dítě nepřichází o příliš velké množství tekutin (ubýtek hmotnosti, méně pomočených plen) a neváhejte vyhledat lékařskou pomoc.
Dítě, které už je zvyklé na příkrmy, může během akutní fáze průjmu trpět nechutenstvím. Nutit ho do jídla není vhodné, mnohem důležitější je dostatečný příjem tekutin. Obvykle se doporučují bylinkové čaje nebo slabě černé čaje, lehce oslazené glukopurem, případně neperlivá minerální voda. Dočasně je lepší vynechat mléko a mléčné výrobky. Jakmile průjem ustupuje, lze začít s šetřícími potravinami jako:
Nejmenší děti často ublinknou po kojení nebo umělém mléce, pokud toho vypijí příliš mnoho či spolykají větší množství vzduchu. To je běžný jev, který obvykle nevyžaduje zvláštní pozornost. Pokud ovšem dítě ublinkává výrazné množství po každém jídle, může jít o gastroezofageální reflux nebo o reakci na mléčný alergen.
Abyste předešli možným rizikům spojeným s častým ublinkáváním, je potřeba jednat včas. Vyzkoušejte podávat menší množství mléka častěji nebo použít karubin, vlákninu ze svatojánského chleba, která zahušťuje stravu a snižuje výskyt ublinkávání. Některé mléčné formule ji obsahují rovnou. Při podezření na alergii na bílkovinu kravského mléka vyzkoušejte mléko s vyšším stupněm hydrolýzy a vše konzultujte s pediatrem.
Při zavádění prvních příkrmů se může stát, že dítě reaguje zvracením a následně odmítá jíst. Pokud nejde o konkrétní alergii, zpravidla bývá na vině jen nezvyklá chuť nebo hustá konzistence. Doporučuje se proto začít s jednodruhovou zeleninou, aby se dalo přesně rozpoznat, která potravina může být problémová. Husté příkrmy lze případně naředit kojeneckou vodou. Je přirozené, že dítě nevydrží vše ochutnat nebo si na novou chuť musí teprve zvyknout.
Počet dětí s potravinovou alergií neustále roste. Nejčastěji se jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka nebo na lepek, ale objevit se může také nesnášenlivost například vaječného bílku, sóji či ryb. Běžné jsou i alergie na určité druhy ovoce nebo zeleniny, například jablka, hrušky, jahody, celer a další.
Přesný časový rámec, kdy se alergie u kojence projeví, nelze stanovit. V některých případech zareaguje tělo během několika minut, jindy k reakci dojde až po hodinách či dnech. Alergie se rovněž nemusí projevit hned při prvním setkání s alergenem, ale až po opakované konzumaci. Proto se doporučuje zavádět nové potraviny s několikadenním odstupem a důkladně sledovat případné příznaky.
V případě, že pojmete podezření na alergii, obraťte se na pediatra, který vás může odkázat na odborné vyšetření na alergologii. Zde dítě podstoupí potřebné testy a lékaři vám doporučí vhodné úpravy jídelníčku tak, abyste eliminovali rizikové potraviny a zároveň zachovali dostatečný přísun živin.
Alergie na bílkovinu kravského mléka je jednou z nejčastějších potravinových alergií v raném věku. Ve většině případů se projeví již v prvním roce života. Nejtypičtějšími příznaky jsou bolesti bříška a svědivé kožní projevy. Jediným možným řešením je vyřadit bílkovinu kravského mléka z dětského jídelníčku.
Jestliže už nekojíte, je nutné běžnou umělou výživu nahradit formulí s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka. Pediatr vám pomůže zvolit vhodnou míru hydrolýzy. Současně musíte pečlivě sledovat složení dětských příkrmů a vyhnout se těm, které obsahují stopy mléčné bílkoviny. V začátcích to může být náročné, ale brzy zjistíte, že na trhu existuje široká škála produktů přizpůsobených dětem s touto diagnózou.
Pamatujte, že bílkovina kravského mléka může přecházet do mateřského mléka. Pokud tedy kojíte a dítě trpí touto alergií, musíte dietu dodržovat i vy. I malé množství bílkoviny může vyvolat reakci, proto důsledně kontrolujte etikety potravin, abyste zjistili, zda neobsahují alergenní složky.
Je-li u miminka potvrzena alergie na bílkovinu kravského mléka, je nutné vynechat všechny mléčné výrobky, včetně sušeného a kondenzovaného mléka, protože i stopové množství může vyvolat potíže.
Mezi zakázané potraviny obvykle patří:
Mléčnou bílkovinu často obsahují také:
Trápí-li miminko alergie na lepek, často se objevují bolesti bříška s nadýmáním, průjmem a kolikami. Dítě může též neprospívat nebo dokonce hubnout a bývá podrážděnější. Alergie na lepek se obvykle potvrdí tak, že se podává malé množství lepku a sledují se případné reakce. Pokud se alergie potvrdí, je nutné vyřadit rizikové potraviny a domluvit se s pediatrem na dalším postupu.
Včasné rozpoznání zažívacích potíží a jejich rychlé řešení dokáže předejít vážnějším komplikacím a malým dětem výrazně ulevit.
Pro detailnější rady ohledně výživy a vhodných potravin vždy zvažte konzultaci s pediatrem nebo dětským specialistou. Každé dítě je jedinečné a péče přizpůsobená jeho individuálním potřebám je základem pro zdravý růst i pohodu.
