S růstem vašeho dítěte mohou nastat otázky ohledně správného načasování a postupu zavádění ..
S růstem vašeho dítěte mohou nastat otázky ohledně správného načasování a postupu zavádění příkrmů. Tento článek pokrývá klíčové aspekty přikrmování kojenců, včetně důležitosti příkrmů, vhodného začátku pro kojící i nekonající děti, přípravy prvních pokrmů, jejich skladování a zavádění ovocných příkrmů. Dále naleznete užitečnou tabulku příkrmů.
Rozhodnutí, kdy začít s příkrmy, je pro každou matku po několika měsících kojení přirozené. V posledních letech se názory odborníků na tuto problematiku mění, což může rodičům přinášet zmatení. Klíčové je však vyvarovat se extrémů a zohlednit vývojovou připravenost a potřeby dítěte. Obvykle se konec prvního půlroku života dítěte považuje za zásadní moment, kdy mateřské nebo umělé kojenecké mléko již nepostihuje veškeré jeho nutriční požadavky a je čas zavést příkrmy.
Mnoho matek se snaží vyhnout alergenním potravinám ve snaze snížit riziko alergií nebo intolerancí. Avšak nejnovější výzkumy naznačují, že včasné zavedení těchto potravin u dětí může snížit riziko budoucích zdravotních problémů.
Interval mezi 4. a 6. měsícem věku dítěte je označován jako imunologické okno, kdy tělo dítěte dokáže efektivněji tolerovat alergeny obsažené ve stravě. Toto období je tedy ideální pro začátek příkrmů. Imunologické okno poskytuje příležitost, aby se dítě setkalo s potravinovými antigeny, jako jsou lepek, laktóza v mléčných pokrmech, sója, ryby, mořské řasy nebo některé exotické ovoce jako kiwi. To zvyšuje pravděpodobnost, že tělo přijme tyto látky bez alergické reakce.
Ve fázi imunologického okna není cílem dítěti představit všechny alergeny najednou a zahlcovat jeho organismus. Místo toho zkoušejte postupně jeden či dva druhy potravin a sledujte, jak se trávicí systém dítěte na ně reaguje.
Pokud kojíte a nejste si jistá, kdy zahájit přikrmování, abyste zajistila, že vaše dítě dostává všechny potřebné živiny, je důležité vědět, že v počátečních měsících je mateřské mléko klíčovou součástí stravy dítěte. Mateřské mléko je vyváženým zdrojem živin, které dítě potřebuje pro růst a vývoj. U zdravých a dobře prospívajících kojenců se doporučuje plné kojení do 6. měsíce věku. Po tomto období mateřské mléko již nemusí dostatečně pokrýt všechny nutriční požadavky, proto je nutné postupně zavést pevnou stravu, která podpoří další vývoj a posílí imunitní systém dítěte. První lžičku například mrkvového pyré by mělo plně kojené dítě vyzkoušet kolem půl roku věku.
Ne každá matka má možnost kojit. Naštěstí umělá kojenecká mléka dnes obsahují všechny potřebné živiny pro správný růst a vývoj dítěte. Přesto je doporučeno začít s přikrmováním nekojených dětí o něco dříve než kojících. Ideální čas pro zahájení příkrmů u nekojených dětí je od 4. měsíce věku. Zároveň se postup zavádění příkrmů u kojících a nekonajících dětí shoduje.
Zavádění příkrmů od 4. měsíce může být náročnější, protože děti často ještě nemají zoubky a neumí sedět. Je nezbytné přizpůsobit jim příkrmy. Doporučuje se začít s jednodruhovými zeleninovými pyré nebo polévkami. Nejlepší je začít s potravinami jako mrkev, brambor, dýně nebo brokolice. Vzhledem k tomu, že dítě ještě neumí sedět, je vhodné ho umístit do pololehu v jídelní židličce nebo ho držet v pololehu na klíně. Kovové lžičky se nedoporučují. Je vhodné používat kvalitní plastové lžičky, které jsou šetrné k dásním a zoubkům a neobsahují BPA.
Pokud už jste rozhodli, kdy zahájit přikrmování, následuje otázka „jak na to“. Začínání s příkrmy od 4. měsíce může být náročnější, ale není třeba se obávat. Důležité je citlivě reagovat na potřeby dítěte, nevyvíjet na něj tlak a dát mu čas na adaptaci. Kdy během dne zavést příkrmy? Obvykle je nejlepší začít během oběda, kdy můžete nabídnout rozmixovanou zeleninu. Začněte s jedním druhem zeleniny, nejčastěji se jako první podává mrkvové nebo dýňové pyré. Po 2-4 dnech můžete přidat další druh zeleniny.
Nemusíte se obávat, pokud dítě na začátku přijme pouze 1 až 2 lžičky nebo dokonce vše vyplivne. První týdny jsou zaměřeny na seznamování dítěte s novými chutěmi a potravinami. Dítě potřebuje čas na přizpůsobení se novému způsobu krmení a novým chutím. Buďte trpěliví, netlačte dítě do jídla a zkuste to znovu následující den. Postupně objevíte vhodný způsob zavádění příkrmů a vaše dítě si na nové chutě rychle zvykne.
V okamžiku zavádění příkrmů je obecně doporučeno začít s jednodruhovým zeleninovým pyré (například z brambor, mrkve, dýně, lilku, cukety, brokolice nebo batátů). Dýně se často doporučuje jako první, protože je přirozeně sladká a nezpůsobuje zácpu u dětí. Po uplynutí tří dnů můžete přidat další druh zeleniny nebo je kombinovat (např. mrkev s bramborou, dýně s mrkví). Postupné zavádění jednotlivých druhů potravin vám umožní lépe sledovat případné alergické reakce.
Zeleninové pyré, zejména mrkvové, můžete obohatit kapkou extra panenského olivového oleje. To pomáhá dítěti lépe strávit zeleninu a zároveň zachovává vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K). Vyhýbejte se přidávání soli a koření do dětských příkrmů. Po třech týdnech, pokud dítě nemá s zeleninou potíže, můžete začít zavádět masové příkrmy. Základem by mělo být stále zeleninové pyré připravené na páře, smíchané s kvalitním libovým masem. V 200g příkrmu by mělo být zhruba 20 g masa.
NÁŠ TIP: Vyhněte se většímu množství špenátu, košťálů brokolice nebo nezralým zeleným bramborám, protože obsahují dusičnany, které mohou být pro malé děti škodlivé a mohou vést až k otravě.
Jakmile dítě přijme zeleninové příkrmy a dobře je snáší, můžete po přibližně dvou týdnech začít postupně přidávat i ovocné příkrmy (viz tabulka příkrmů níže). Jak na to? Začněte s běžným ovocem, jako jsou jablka nebo banány, které jsou dobře stravitelné. Exotické a velmi kyselé ovoce můžete začít podávat ve větším množství až kolem prvního roku věku. Ovocné příkrmy by měly být neslazené a podávány spíše v dopoledních hodinách, například jako dopolední svačina.
Pro přehledné shrnutí informací a doporučení se hodí tabulka zavádění příkrmů. Poskytuje jednoduchý a rychlý přehled, kdy a jak začít s přikrmováním od 4. měsíce věku (pro nekojené děti) až do dokončení prvního roku života. Je však důležité si uvědomit, že žádná obecná doporučení nebo pravidla nenahrazují individuální potřeby vašeho dítěte a rady vašeho dětského lékaře.
Úspěšně jste dokončili zavádění příkrmů a přemýšlíte, jak pokračovat? Jednou týdně můžete přidat do příkrmu uvařený vaječný žloutek, který poskytne dítěti další potřebné živiny. Od roku věku, pokud dítě netrpí alergiemi nebo jinými zdravotními problémy, můžete začít postupně zavádět všechny ostatní potraviny z běžného jídelníčku dospělých. Do příkrmů můžete také přidávat sušené nebo čerstvé bylinky. Nicméně, soli, pepře, chili a dalším ochucovadlům byste se měli i nadále vyhýbat při přípravě dětských příkrmů.
Pokud vaše dítě zvládlo první příkrmy ze zeleniny, masa a ovoce, můžete začít zavádět mléčné kaše (viz tabulka příkrmů). Pokud má dítě alergii na mléko, zvolte nemléčné nebo obilné kaše. Ideální čas pro podávání kaše je ráno během snídaně. Některé matky dávají kaši večer, aby dítě zasytila a mělo delší spánek. V takovém případě doporučujeme volit spíše lehčí a snadno stravitelné kaše, které nebudou nadměrně zatěžovat trávicí systém dítěte. Dávejte pozor na přidávání cukru, čokolády nebo ovoce, protože tyto ingredience zvyšují energetický obsah kaše a mohou dítě vybudit ke zvýšené aktivitě.
Při zavádění prvních kaší jsou nejlepší kaše bez dalších příchutí a přísad. Nabídněte dítěti postupně různé druhy kaší, například rýžovou, kukuřičnou, amarantovou nebo pohankovou. Později můžete začít s kašemi obsahujícími lepek, jako je pšeničná nebo jiné obilné kaše. Doporučuje se vyhýbat se přidávání cukru a čokolády do kaší po co nejdelší dobu, nejméně do 1. roku věku dítěte.
Ideální je podávat čerstvě připravené příkrmy. Avšak pokud není vždy možné je připravovat denně, můžete porci hotového příkrmu uchovávat v lednici až do druhého dne, nejlépe ve skleničce s víčkem nebo v speciálním kelímku na příkrmy. Další možností je zamrazení příkrmu. Je důležité zamrazit příkrm ihned po jeho vychladnutí.
Co dělat během dovolených, výletů nebo návštěv? Pro tyto situace je ideální zavařování příkrmů. Především ovocné přesnídávky se snadno připravují jako zavařeniny a při správném postupu mohou vydržet několik měsíců. U masozeleninových příkrmů je postup zavařování složitější, protože je nutné je sterilizovat vícekrát, ale pokud postupujete podle doporučení, příkrmy vydrží i několik týdnů.
Další možností je metoda krmení známá jako Baby Led Weaning (BLW), která spočívá v tom, že dítě se samo nakrmit a veškerá aktivita je na něm. Základem stravy jsou dětské příkrmy ve formě vařené zeleniny a kousků ovoce, kterými si dítě samo nabírá a konzumuje jídlo. Tímto způsobem se podporuje jeho zvědavost a přirozenost. Dítě může sedět nebo ležet na bříšku na zemi a před něj se pokládá jídlo, které si samo vybere a prozkoumává. Některé matky tuto metodu používají výhradně, ale nejlépe funguje kombinace s tradičními dětskými příkrmy.
Brokolicové pyré: Vařte na páře 3–4 růžičky brokolice a rozmačkejte je s 125 ml převařené kojenecké vody.
Dýně s batátem: Uvařte půl batátu a hrst kostiček dýně na páře, rozmačkejte s 125 ml převařené kojenecké vody a přidejte kapku olivového oleje.
Mrkev s cuketou: Vařte na páře 1 mrkev, hrst kostiček cukety a přibližně 20 g dušeného kuřecího masa. Rozmačkejte s převařenou kojeneckou vodou a kapkou olivového oleje do konzistence pyré.
Rajčatová kaše: Připravte pyré ze 2–3 uvařených oloupaných rajčat, přidejte cca 2 lžíce rýžové kaše a zjemněte 1–2 lžícemi bílého jogurtu.
Rizoto se zeleninou: Uvařte hrst rýže a na páře připravte zeleninu dle výběru, například brokolici, hrášek, kukuřici a trochu mrkve. Zeleninu rozmačkejte, přidejte olivový olej a smíchejte s uvařenou rýží.
Zeleninová polévka s kuřetem: V 500 ml neosolené vody vařte 40–50 minut kousky kuřecího prsa s mrkví. Vývar sceďte a přiveďte k varu s kousky květáku a brambor do měkka. Poté vše rozmixujte a přidejte kapku olivového oleje. Polévku můžete naředit nebo připravit jako pyré.
Při podávání první lžičky příkrmu je důležité se vyvarovat určitých nevhodných postupů, které mohou dítěti vštípit zlozvyky:
Další možností je metoda krmení známá jako Baby Led Weaning (BLW), která spočívá v tom, že dítě se samo nakrmit a veškerá aktivita je na něm. Základem stravy jsou dětské příkrmy ve formě vařené zeleniny a kousků ovoce, kterými si dítě samo nabírá a konzumuje jídlo. Tímto způsobem se podporuje jeho zvědavost a přirozenost. Dítě může sedět nebo ležet na bříšku na zemi a před něj se pokládá jídlo, které si samo vybere a prozkoumává. Některé matky tuto metodu používají výhradně, ale nejlépe funguje kombinace s tradičními dětskými příkrmy.
Brokolicové pyré: Vařte na páře 3–4 růžičky brokolice a rozmačkejte je s 125 ml převařené kojenecké vody.
Dýně s batátem: Uvařte půl batátu a hrst kostiček dýně na páře, rozmačkejte s 125 ml převařené kojenecké vody a přidejte kapku olivového oleje.
Mrkev s cuketou: Vařte na páře 1 mrkev, hrst kostiček cukety a přibližně 20 g dušeného kuřecího masa. Rozmačkejte s převařenou kojeneckou vodou a kapkou olivového oleje do konzistence pyré.
Rajčatová kaše: Připravte pyré ze 2–3 uvařených oloupaných rajčat, přidejte cca 2 lžíce rýžové kaše a zjemněte 1–2 lžícemi bílého jogurtu.
Rizoto se zeleninou: Uvařte hrst rýže a na páře připravte zeleninu dle výběru, například brokolici, hrášek, kukuřici a trochu mrkve. Zeleninu rozmačkejte, přidejte olivový olej a smíchejte s uvařenou rýží.
Zeleninová polévka s kuřetem: V 500 ml neosolené vody vařte 40–50 minut kousky kuřecího prsa s mrkví. Vývar sceďte a přiveďte k varu s kousky květáku a brambor do měkka. Poté vše rozmixujte a přidejte kapku olivového oleje. Polévku můžete naředit nebo připravit jako pyré.
Ideální je podávat čerstvě připravené příkrmy. Avšak pokud není vždy možné je připravovat denně, můžete porci hotového příkrmu uchovávat v lednici až do druhého dne, nejlépe ve skleničce s víčkem nebo v speciálním kelímku na příkrmy. Další možností je zamrazení příkrmu. Je důležité zamrazit příkrm ihned po jeho vychladnutí.
Co dělat během dovolených, výletů nebo návštěv? Pro tyto situace je ideální zavařování příkrmů. Především ovocné přesnídávky se snadno připravují jako zavařeniny a při správném postupu mohou vydržet několik měsíců. U masozeleninových příkrmů je postup zavařování složitější, protože je nutné je sterilizovat vícekrát, ale pokud postupujete podle doporučení, příkrmy vydrží i několik týdnů.
Pokud už jste se rozhodli, kdy začít s přikrmováním a jak na to, nezapomeňte, že zavádění příkrmů je pro dítě novou zkušeností a vyžaduje trpělivost. První lžička je pro dítě vstupem do světa různorodých chutí. Ať už připravujete příkrmy doma nebo používáte hotové příkrmy ve skleničkách, je důležité udržovat příjemnou atmosféru a učit dítě správným stravovacím návykům.